Tišnov 1484

Stojí u silnice z Tišnova k Lomničce, několik desítek metrů za poslední zástavbou. 

Plochý, silně erodovaný pískovcový kámen nahoře zaoblený. Na líci je reliéf latinského kříže umístěný do plochy kamene nesouměrně (pohledově pravá strana kamene mohla být v minulosti odlomena), pod levým ramenem méně zřetelná rytina meče (spíše však půjde o lovecký tesák nebo dlouhou dýku, záštita je – zdá se - zešikmena).

Kámen je z boků a zadní strany silně erozně poškozen.

Původ kamene není jednoznačně znám, existuje několik verzí v závislosti na tom, ke kterému historickému skutku se jeho osazení mohlo vztahovat. Pravděpodobné rozmezí vzniku je snad mezi roky 1546 – 1620.

1. Mohlo by se jednat o náhrobní kámen neznámého rytíře z tzv. války šmalklandské (1546 47), kdy různé menší jednotky vojsk křižovaly i zdejším krajem. Samotný hrob (pokud by se vskutku jednalo o tento případ) podle Bohuše Sedláka může být někde uprostřed polí, náhrobní kámen byl později snad přemístěn do místa, kde byl nakonec vykopán (viz níže).
2. Obvykle uváděná, ale asi nejméně pravděpodobná verze se vztahuje k roku 1620. Tehdy na Moravě operovala polská žoldnéřská jednotka plukovníka Lisowského (sestávala z omilostněných zločinců, zběhlých kozáků, Tatarů atd. a proslula bezohledným drancováním). V té době tišnovský měšťan a hospodský Cupák sešikoval tlupu záškodníků, kteří „Lisovčíkům“ způsobili několik ztrát. Tak na Štědrý den 1620 byli údajně dva z rejtarů zabiti právě cestou z Lomničky k Tišnovu. Odveta byla strašná, Tišnov byl vydrancován a tehdejší primátor Jiřík Mydlář za to zaplatil vlastním životem (k jeho smrti ze zřejmě vztahuje další z tišnovských kamenů, umístěný na radnici). Zda byl v místě zabití obou vojáků postaven kámen není vůbec jisté, nicméně v legendách tato varianta existuje.
3. Třetí z možností uvádí na základě článku L.Vaška (Sborník muzea v Blansku, 2000) Miloš Sysel v jedné z kapitol webových „Tišnovin“ (www.tisnoviny.cz). Jde o to, že v tišnovské městské knize je k roku 1556 zaznamenána smírčí smlouva, dle které jistý Vávra Mlynář z Lomničky zabil svého souseda Říhu Vašatku. Ve smlouvě se výslovně uvádí povinnost postavit kámen: „...do šesti neděl na tom místě, kde nebožtík Říha zabit, jest postaviti má…“. Autor Tišnovin nicméně uvádí, že se zápis stejně tak může vztahovat k dnes pohřešovanému kameni č.1299 z Kukýrny nebo k jinému kameni. Umístění by ovšem zřejmě odpovídalo, navíc by to byl jeden z mála případů, kdy k existujícímu kameni existuje i příslušná smírčí smlouva.

Jako první kámen objevil a publikoval Bohuš Sedlák (1879-1957) v knize V závětří Květnice (reedice nakladatelství Sursum, Tišnov, 2000): „...místní sedláci při vybírání kamení z polí kladli kameny na místo, pod nímž prý měla být zakopána náhrobní deska.“ Sedlák ji odkopal, popsal a zveřejnil ve své knize, včetně dvou prvních variant legendy (tedy hrob rytíře nebo řádění Lisovčíků).

Poznámka ke zmíněnému Lisowskému: v roce 1620 byl plukovník Lisowski již po smrti, jeho regimentu velel jiný důstojník; nicméně název po zakladateli jednotce zůstal. 

• http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Brno_venkov/Tisnov.html
• Hynek Jurman: Smírčí kameny na Vysočině, Žďár n.Sázavou,1996, str. 10-11
• https://www.tisnoviny.cz/obsah/kamenne-krize-krizove-kameny-i
• https://www.svcinspiro.cz/wp-content/uploads/2021/04/TAJEMSTVI-TISNOVA-kniha-1.pdf