Sedliště 0440

Jedná se o plochý, nepravidelně zaoblený kámen z pískovce. Na přední straně je rytina maltézského kříže, která napovídá, že v minulosti byl kámen mnohem větší. Na druhé straně je reliéf kříže v kruhu. Na obou bocích jsou dva vodorovné a dva svislé křížící se vrypy. V blízkosti se nachází i druhý kámen (1799). Oba kameny byly znovu postaveny 25. dubna 2005 Janou a Jiřím Babovákovými. V minulosti stál v blízkosti kamenů také barokní kříž, tzv. Pažoutův. Ten byl později povalen a v 70. letech odvezen do zámku Staré Hrady, kde měl být restaurován. K tomu nedošlo a torzo kříže bylo údajně odvezeno do Markvartic.

V minulosti zde byla křižovatka polních cest vedoucích ze Hřmenína do Starých Hradů a z Markvartic do Sedliště. Uvádí se, že oba kameny, jež se zde nachází, byly kameny hraničními - mezi panstvím kosteckým a starohradským. 

Roku 1877 píše o třech kamenech v periodiku "Památky archaeologické a místopisné" okr. tajemník Václav Jaromír Černý. Podrobněji o nich podává zprávu o dva roky později ve stéjném periodiku. Tehdy píše: "

"Za Starými Hrady na tak zvaném řmeninském vrchu stojí vedle úvozové cesty, k Markvarticům a dále k Sobotce vedoucí, kamenný kříž. - Pověst se zde udržuje, že před mnoha lety o svatbě ženich s nevěstou s vozem tu se zkáceli a tak oba nešťastně o život přišli, načež jim zde jich rodičové onen kříž na památku byli postavili. O takové pověsti v Čechách ovšem nouze není, a nebyl bych se o tom jinak zmiňoval, kdyby tři velké kameny, kolem toho kříže zasazené, na jiné myšlénky pozorovatele nepřiváděly. Tyto druhdy na koncích v jehlany otesány byly, nyní však už časem více zaokrouhleny jsou, a dlouho jsem nevěděl, jak balvany ty sem se dostaly a odkud. Po delším po tom pátrání doptal jsem se tolik: V místech těchto býval před dávnými časy les, a když se vykácel, zůstala půda ta pastvinou. Teprv počátkem tohoto století pokoušeli se někteří z pustého místa toho sdělati pole, avšak vysoké ze země trčící kameny nemálo práci stěžovaly, a podobá se pravdě, že nejeden osadník těmito překážkami dal se odstrašiti a nechal tak. Blíž shora uvedeného kříže před několika desítiletími jal se ono pastviště na pole vzdělávati soused z blízkého Sedliště (jménem Linhart, už nebožtík), a poněvadž tam tři veliké balvany byly, musil jich při tom dáti okopati a vyzdvihnouti, načež na mez odvaleny jsou. Po nějakém čase na to přijela k témuž kříži paní hraběnka kopidlanská Filipina Ludmila Šliková, roz. z Nostic-Rhineku, máti generála Františka Šlika, a sice s kopidlanským vrchním (dle jiných s Kallinou z Jaethensteina). Táž dala ihned na onom Linhartově poli, dle jakýchsi starších zápisků, kopati a půdu proskoumávati, avšak ničehož se o tom nyní neví, s jakým as výsledkem. Tolik však jsem se najisto dozvěděl, že táž paní ony tři kameny, tehda na mezi se nalézající, lidem svým k tomuto kříži přivaliti a zde vedle cesty zasaditi rozkázala, kde dosud jich spatřiti lze. Lid okolní zde si vůbec o místě tom vypravuje, že tu bývalo druhdy pohanské pohřebiště, avšak dosud málo si ho všímáno, a nějakými nálezy toho na ten čas stvrditi nelze. Pouze ony tři balvany, pokud mohu souditi dle popisu p. Ludikara v Strakonicích, podobají se onomu na vrchu Hradišti, tamtéž, objevenému „peulvanu“, avšak s tím rozdílem, že tyto zde jsou z pískovec a na ten čas už o něco menší nežli hradišťský."

Zhruba o sto let později se ing. František Táborský věnuje kříži, tzv. Pažoutovu, jež stával v blízkosti kamenů, a také jim. V "Listech Starohradské kroniky" (1981) uvádí:

"Pažoutův křížek je obecně rozšířené a tradičně užívané pojmenování křížku na kótě 324 v katastru obce Sedliště s pomístním označením Na hřmenínských vrchách. Před 20 lety, v roce 1960, zde ještě byla křižovatka polních cest vedoucích ze Hřmenína do Starých Hradů a z Markvartic do Sedliště. Poslední agrotechnická úprava půdy asi v roce 1976 zlikvidovala cestu ke Hřmeními, cestu a jabloňovou alejí a cestu od Pažoutova křížku směrem na Markvartice (úvoz). Cesta od křížku směrem jižním do Sedliště byla zrušena asi v roce 1965. Během likvidování cest byl postupně poškozován Pažoutův křížek, až v roce 1965 byl vyvrácen i základ. Poslední terénní úprava na této lokalitě byla asi kolem 15.září 1981, kdy byla zčásti zahrnuta cesta od Pažoutova křížku do Starých Hradů zeminou zbylou ještě z úprav v roce 1976. Snad je připravena akce k úplné likvidaci této památky, kterou dnes tvoří trosky křížku s doprovodnými kameny. Pažoutův křížek pochází podle letopočtu vytesaného na podstavci z roku 1788. Skládá se ze základového podstavce, hranolového sloupu, překrývající desky a vlastního křížku, vytvořeného s Ukřižovaným z jednoho kusu kamene. Na třech stranách sloupu jsou vytesány plastiky osob. Čelem směřoval křížek k východu. Doprovodné kameny, jeden větší k severu a druhý menší k jihu, jsou položeny tak, že křížek byl uprostřed. Vzájemnou souvislost tyto tři objekty nemají, byly vybudovány v různých letech. Kameny jsou hraničními objekty katastrů Sedliště - Hřmenín. Hranice dnešních zemědělských celků JZD Libeň a JZD Markvartice zůstává opět na tomto místě. Jižní kámen je plochý, čelem míří k západu. Je vykloněn ze svislé osy k východu. Na čele je vytesán symbol slunce - terč s paprsky, to označuje směr katastru Sedliště - Staré Hrady. Na druhé straně je vytesáno písmeno H - Hřmenín. Tento kamen připomíná památku z doby Keltů; podle podrobného ohledání je to ale hraniční kámen asi z tereziánské doby. Severní kámen je zčásti zploštělý valoun kulovitého tvaru, postavený tak, že temeno kamene znázorňuje lidskou lebku. Je též vykloněn ze svislé osy k východu. Na čelní západní straně má vytesaný trojúhelník s oblou základnou. Po stranách vrcholu trojúhelníku jsou povrchově vytesány trojúhelníky naležato a celek vytváří skulpturu lidské lebky. Druhá strana kamene má též vytesaný trojúhelník. Tento severní kámen je též kamenem hraničním, avšak většího významu - mezi panstvím Staré Hrady a panstvím Kost. Trojúhelník byl převzat ze šlikovského erbu. Označení této památky za megalitický monument není po podrobném průzkumu možné. Tyto kameny jsou vzdáleny cca 1 km od již rozpoznané keltské šance (tzv.viereckšance) na jih. V okolí Hřmenína bylo osídlení již v době kamenné, dokazují to nálezy kamenných nástrojů a lužického pohřebiště u dnešního hřbitova ve Hřmeníně. Proto by první myšlenky o původu těchto kamenů sváděly k jejich označení za předhistorické památky. Tato popsaná lokalita Na hřmenínských vrchách je dnes totálně ohrožena. Doporučuji tuto památku označit a ponechat in situ. Ani 70 metrů vzdálený stožár trianglu nepřekáži orbě. Je to významná památka z historie zemědělství, označující tu hranice katastrů obcí a panství. Jednou v budoucnu může toto místo být cílem naučné stezky; je zde i pěkný výhled do daleké krajiny. Kameny zřejmě vděčí křížku za svou záchranu, jinak by byly již dávno odstraněny nebo stavebně využity."

Nakonec zmizel zmíněný vysoký kamenný kříž. V 60. letech byl povalen a kolem roku 1974 jej Svobodovi ze Sedlišť odvezli do starohradského zámku, kde ho chtěl restaurovat pan učitel Vladimír Holman. K tomu již nedošlo. Poškozené torzo bylo prý následně odvezeno do Markvartic. Kameny zůstaly na svém místě, ale byly taktéž povaleny a tak zde ležely patrně řadu let. Zapadlé v zemi, zarostlé, je v rámci příprav na "Expedici XVI" našli manželé Babovákovi a 25.4.2005 opět postavili. 

Kameny se nachází na malém ostrůvku uprostřed polí.

V místní tradici jsou oba kameny označovány jako ženich a nevěsta. Ti zde podle pověsti zahynuli pod převráceným vozem, o čemž nasvědčuje i možný motiv kola vyrytý na kameni 0440. Jiná pověst však uvádí, že byli zavražděni. - Paní Macková vyprávěla, že tudy projížděly sestry Pažoutovy svatebním vozem a bývalý nápadník nevěsty zastřelil nevěstu i ženicha.

Eva Bílková (1980) k pověsti uvedla: "Pověst vypráví o svatebčanech, přepadených zde bývalým nápadníkem nevěsty a jeho společníky. Nevěstu zabili, v ostatním se různé verze pověsti rozcházejí (kolik bylo mrtvých, zda k přepadení došlo při cestě z Markvartic do kostela v Libáni či při návratu atd.)."

Památky archaeologické a místopisné, č. 4, datum vydání: 1877 - z článku: O starožitnostech z Libáňska. Václav Jaromír Černý, str. 822

Památky archaeologické a místopisné, č. 3, datum vydání: 15.1.1879 - z článku: O starožitnostnech z doby předhistorické na Libáňsku. Podává Václ. Jarm. Černý, okr. tajemník, str. 130-131

Listy Starohradské kroniky, roč. 3, č. 4, datum vydání: 12.1980, str. 58

Listy Starohradské kroniky, roč. 4, č. 4, datum vydání: 12.1981 - Ing. Fr. Táborský: Pažoutův křížek, str. 54-55

Listy Starohradské kroniky, roč. 30, č. 2-3, datum vydání: 7.2007 - Sedlišťské kameny, str. 57-58

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Sedliste.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)