Kbelnice 0885

Pískovcový kříž s velmi malou hlavou, mohutnými rameny a nápadně úzkým tělem. V průčelí mělká rýha v podobě kříže. 

Důvod vzniku kříže není znám. Prof. František Šalda (1969) předpokládal, že by mohlo jít o mezník kněžského pozemku, snad z 15. století.

První zmínku o kříži, tehdy notně sešlém a zapadlém, do literatury vnesl prof. A. Martínek. Do Jičínských novin roku 1910 sepsal krátký článek nazvaný "Kamenné báby". V něm pak popisuje především tento kříž: "V nejbližším okolí Jičína na cestě do Kbelnice, těsně před novým domkem po pravé straně a silničního příkopu nachází se starobylý kamenný kříž, jehož podoba s tak zvanými Cyrilo-Methodějskými kříži moravskými vzbuzuje pozornost přátel starých památek. Jest to nízký kříž s jedním příčným břevnem z pískovce tesaný, valně stlučený a sešlý. Na čelní straně do příčného břevna vryta jest podélná čára, dělená třemi příčkami. Strana druhá není přístupna, ježto kříž téměř na ni leží." 

Kříž pak dlouhou dobu stál v mělkém příkopu u plotu zapadlý po ramena. Když byla na přelomu tisíciletí upravována silnice, byl zcela zahrnut zeminou. Majitel přilehlé zahrady jej vykopal a umístil na svůj pozemek. 

Folklorista, archeolog a regionální historik, hlavní organizátor velmi poučných a přínosných akcí Spolku Zefyrin (dříve Jičínské besedy), Mgr. Pavel Kracík z Jičína, kříž zná velmi dobře, a proto mi k němu mohl sdělit: "Za mého dětství byl zapadlý do země až téměř po příčné břevno. V té době patřil dům rodině Kašparových. (...) Když jsem se starým panem Kašparem hovořil naposledy r. 2002, vyprávěl mi, jak jako malý měl od maminky vždy nakázáno, že na zahradě si hrát může, ale chodit mohl pouze ke křížku a ani o krok dál. Někdy v této době došlo k vykopání a vytažení kříže v souvislosti se stavbou nového plotu. A tak se kříž, který do té doby stával na vnější straně pozemku těsně nad příkopem, posunutím o cca 20-30 cm ocitl na vnitřní straně pozemku." Zde menší doplnění. Kříž byl v minulosti chybně umísťován na pozemek domu čp. 60. Ve skutečnosti, jak mi potvrdil i p. Kracík, se vždy nacházel na pozemku domu čp. 83 - v koutu zahrady přiléhající k ulici Markova.

Jičínské noviny, roč. 29, č. 18, datum vydání: 17.7.1910, str. 3, Prof. A. Martínek - Kamenné báby

Prof. František Šalda: Vlastivěda Jičínska, 1969, str. 78

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Kbelnice.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)