Kutná Hora 0485

Robustní mírně nakloněný kamenný kříž s jedním kratším ramenem. S křížem je spojeno několik místních pověstí. Stojí severozápadně od města, asi 200 m vlevo od silnice do Červených Peček, jižně od návrší Velký Kuklík, 50 m od okraje lesa na soukromém poli.

1522 zmiňován v listině klášterů Sedleckého a Skalického - 35. Sedlecký opat Jiří svoluje к tomu, že Burian z Veltrub ode dvora Předhorského odprodal lán polí Říhovi z Hořan za 75 kop gr. č. pod úrok 2 kop povinný klášteru. B. m. 1522, 14. března. - Kopiář Sedlecký v arch. Ori. č. 11 fol. 51. : "Kdež pak týž Burian prodal jest opatrnému Říhovi z Hořan, jeho dědicům a budoucím, lán dědiny vorné od téhož dvoru Předhorského, ležící pod Kuklíkem, od zahrady vedle cesty Kolínské s jedné a od kříže kamenného dolů strany druhé, tak jakž toho lánu míra padla jest, a to za sedmdesáte pět kop gr. českých . . ."

1839 zakreslen na Idikační skice.

1888-1889 se stal významnou součástí známého obrazu Adolfa Liebschera:„Husité před Kutnou Horou v den sv. Tří králů L.P. 1422“, známý také pod názvem „Žižka před Kutnou Horou“ (olej na plátně, 220 x 445 cm).
https://husitstvi.cz/galerie/ilustrace/liebscher-a-zizka-pred-kutnou-horou/

1893 zveřejňuje Antonín Šolta v národopisném časopise „Český Lid“ krátkou zmínku: ...jakož i vzhledem k značné jeho podobě ke kamennému kříži postavenému v polích blíže Hory Kutné, *) litery od starších Kutnohoranů nazýván jest posud „kamennou bábou"...
*) Kříž ten věrně vyobrazil Adolf Liebscher na svém obraze Žižka před Kutnou Horou.
http://www.nulk.cz/ek-obsah/ceskylid/html/knihy/ceskylid02/index.htm

1924 uveden v průvodci městem a okolím "Hora Kutná":  Kolem Kuklíku na vůkolních polích rozprostíraly se nejstarší šachty v hojném počtu. Prvotní osídlení vznikalo zde a přesunulo se ke kostelu Všech Svatých. Sestupme s Kuklíku od zděné boudy (směrem jihovýchodním) na polní pěšinu a dojdeme hnedle „kamenné báby“, staroslovanského to kříže (jedno rameno uraženo). Motivu tohoto použil Ad. Liebscher na svém obraze „Žižka před Kutnou Horou r. 1422“ (museum). Tudy táhl Žižka od Kolína přes Nebovidy k Hoře, Sigmundem zapálené a opuštěné. 

1931 spolu s dalšími popisuje Jan Fiala v příspěvku „Kamenné báby u Kutné Hory“ ve sborníku „Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české“: Při cestě, vedoucí od Sklenářova dolíku na Kuklík, stojí po levé straně hrubý kamenný kříž, do jehož okolí umístil A. Liebscher děj svého obrazu „Žižka před Kutnou Horou“. Lid obetkal stářím zkomolený kříž pověstí, jejíž variaci najdeme i v jiných krajích.

Lakomá žena ve snaze zvětšiti své pole chtěla přenésti kamenný kříž — mezník, ohraničující statek kláštera Sedleckého, ale byla zakleta. Za trest měla nositi na svých bedrech těžký kámen tak dlouho, dokud se nedozví, kam jej dáti. Konečně na její noční skuhrání: „Kam ho dám?“ poradil jí sedlecký mnich, jdoucí na obhlídku polní úrody: „Dej ho tam, kdes vzala.“ Tak byla vysvobozena.

Touto pověstí vlastně objasněn je účel kamenného kříže: byl mezníkem pozemku kláštera Sedleckého. Kříž pod Kuklíkem stojí při poli na mapě Šafusově z r. 1811 označeném topografickým číslem 1835.

V poznámce čteme, že pole toto patří empfiteuticky k Sedlci. K statku bývalého kláštera Sedleckého patřilo v tomto okolí několik pozemků. Byly to pozemky, které původně náležely k t. zv. dvoru Předhorskému, klášteru Sedleckému patřícímu a knihami klášterními se řídícímu. Předhorským zván dvůr proto, že stál před branou Kouřimskou; byl na Senném trhu a na mapě z r. 1688, pořízené ku při obce s klášterem o lom kamene na Ptáku (nynější Sklenářův dolík) je zcela přesně situován. Označuje jej nyní dům čp. 26 na Žižkově se zahradou — patřící p. říd. uč. Zd. Hájkovi. (Dům tento postavil r. 1831 Dr. Doerell, zbourav předtím menší starý dům.)

Ve výtahu z knih kláštera Sedleckého od r. 1507, v němž se popisují všecky grunty sedlecké u Hory ležící, čteme, že roku 1507 sám opat Klement shledal všecky věci ke dvoru tomu příslušející. „Dvůr leží u Hory v Senné ulici na levé ruce v rohu jdouc k Bilanům, kterýžto dvůr Václav Předhorský nyní drží.“ (Václav, jako jeho předchůdci a nástupci, dle tehdejšího zvyku dostal příjmení své podle dvora.)

1940 zveřejňuje Walter von Dreyhausen v rámci svého soupisu „Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau“ stručný popis - 245 - Kuttenberg: Stadtgrund. Im Volksmung "Kamenná bába" genannt. Siehe: Šolta, Český Lid, 1893, Prag, S. 137."

1962 uveden v drobné publikaci Městská památková rezervace Kutná Hora: "U staré vozové cesty, která vede od "Ptáku" na Kuklík, je do meze vsazen nízký kříž z pískovce, ve kterém jsou patrny zbytky lastur (tento druh pískovce byl s oblibou používán i později ve středověku, protože působil živým dojmem a současně velmi dekorativně). Kříž, jehož hrany jsou okoseny, je již značně deformovaný a ovětralý. Jeho výška je asi 120 cm, původně byl nejméně o 50 cm vyšší. Jeho původní funkce se dá dnes těžko určit, ale pravděpodobně sloužil jako mezník k označení církevních pozemků, nebo jako orientační bod u důležité obchodní cesty, jejíž trasa vedla těmito místy směrem na Suchdol. Mohl také ale označovat důlní oblast, protože právě v těchto místech máme doloženu bohatou důlní činnost. Stejně obtížné bude i určení jeho stáří, byl postaven pravděpodobně ve 13. stol., ovšem nelze vyloučit ani větší stáří."

1964 reakce J. Herouta na předchozí text v článku Městská památková rezervace Kutná Hora: Vyjasnit by snad bylo možno také funkci kamenného kříže, zvaného kamenná bába, při cestě od „Ptáku“ na Kuklík, jehož původ článek klade do 13. stol. a nevylučuje ani větší stáří. Kříž je považován za mezník církevních pozemků (a to i v Kutnohorských příspěvcích.. ., řada VI, 1931, 1.-2. sešit, Jan Fiala, Kamenné báby u Kutné Hory, str. 34 n.), nebo za orientační bod u „důležité obchodní cesty, jejíž trasa vedla těmito místy směrem na Suchdol“ (proti tomu Zd. Louda uvádí, že tudy procházela pouze spojnice místního významu Kutná Hora-Hořany, kdežto na Suchdol a Kouřim se jezdilo jižně od nynější státní silnice Kutná Hora-Přítoky a dál po severní straně Miskovic). Pokud jde o samotný kříž, zdá se, že patří mezi početnou skupinu tzv. smírčích křížů, stavěných v 15. a 16. stol. viníky, obvykle vrahy, na místě činu jako část trestu, a mnohdy označovaných tesaným vyobrazením vra žedného nástroje (meč, dýka, sekera, kopií). (Viz o tom zejm. Josef Kšír, Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, s 12 kreslenými příklady a 1 fotografii, Zprávy Krajského vlastivědného střediska v Olomouci, čís. 80, prosinec 1959.) Obdobný kříž v okolí Kutné Hory najdeme např. v lese na Kaňkovských vrších. Rovněž použití lasturového pískovce nebude patrně spojeno s úmyslem, aby materiál působil „živým dojmem“ a „dekorativností“, ale spíše lze předpokládat, že na kříž posloužil snadno získatelný kámen z místních zdrojů.

1966 od 31. prosince památkově chráněn

1987 od 27. listopadu evidován SPVKK Aš – Helena Busínská

1997 popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: "Mohutný monolitický kříž s velkou silnou, dolů se rozšiřující základnou, erodovanou hlavou a se zničeným pravým ramenem. V hlavě kříže 4 cm hluboká jamka. Materiál žula. „Rozměry 123x84x26 cm. Stojí na úpatí Kuklíku, asi 250 m vlevo od silnice Kutná Hora – Červené Pečky."

1997 popsán s kresbou Martinem Bartošem v publikaci „Památky Kutnohorska“: "Kamenný kříž „baba“ (v poli u lesa asi jeden km jihovýchodně od vrcholu Kuklíku): Pískovcový smírčí kříž archaického tvaru s oblými, nestejně dlouhými rameny."

1998 popsán s fotografií a kopií výřezu Liebscherova obrazu v článku – „Záhadné kříže“, Zdeněk Běhal a Jaroslav Pejša v „Kolínský pres“ roč. 3, č. 15 – Kolín 15. dubna 1998, s.7.: „Lakotná bába I.“ Mezi nejznámější záhadné kříže v okolí patří tzv. kamenné báby kutnohorské. Nalezneme je těsně za hranicemi našeho okresu na Kaňkovských vrších nad Kutnou Horou. Nacházejí se zde dvě – na Kaňku a na Kuklíku. Začněme tou druhou. Pojedeme-li do Kutné Hory přes Červené Pečky a Hořany mineme ji jen o pár desítek metrů. Stojí osamoceně na poli na jižním svahu vrchu Velký Kuklík robustní pískovcový, již značně erodovaný kamenný kříž s jedním břevnem uraženým, s dolů se rozšiřující masivní základnou a jamkou v hlavě. Upoutá na první pohled každého, kdo kolem něj projde, i když nutno dodat, že v současnosti již kolem žádná cesta nevede. Váže se k němu pověst o lakotné ženě, bohaté kutnohorské měšťance. Jejíž rozsáhlé polnosti sousedily s pozemky sedleckého kláštera. Jedné temné noci se tato lakotná „bába“ rozhodla, že posune hraniční mezník, starý kamenný kříž, a tak si zvětší svůj majetek. Když jej vykopala a chtěla jej přenést o kus dál do pozemků kláštera, ozval se rozhořčený hlas: „Zlořečená! Ode dneška budeš blouditi s kamenem v nočních temnotách tak dlouho, dokud nezvíš, kam ho dát!“ Od té doby zde prý začalo strašit a po nocích se ozývalo zoufalé: „Kam ho dám?“ Jednou touto cestou dva sedlečtí mniši, když uslyšeli onen nářek. Jeden z nich duchapřítomně zvolal: „Dej ho tam, kdes vzal.“ Ozvala se rána, jako když spadne na zem těžký kámen, a nedaleko od nich se na mezi objevil kamenný kříž. Stojí zde dodnes a nemusíme mít příliš bujnou fantazii, abychom v jeho trochu bizarním tvaru neuviděli onu lakotnou bábu. (Mimochodem, zavítáte-li při svém výletě i do Kutné Hory, navštivte ve Vlašském dvoře Jeneweinovu galerii. Zde v prvním sále visí rozměrné Liebscherovo plátno z roku 1889 „Husité před Kutnou Horou“, jehož ústředním motivem je právě tento kříž.)

2001 popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: "Mohutný monolitický kříž s velkou silnou, dolů se rozšiřující základnou, erodovanou hlavou a se zničeným pravým ramenem. V hlavě kříže 4 cm hluboká jamka. Materiál žula. Rozměry 123x84x26 cm. Stojí na úpatí Kuklíku, asi 250 m vlevo od silnice Kutná Hora – Červené Pečky."

Pověst o mezníku

Při cestě přes Kuklík vedoucí stojí v poli hrubě tesaný kříž. Lid jmenuje tento starý mezní kříž „Kamenná bába“. Pověst o něm vypravuje: V Kutné Hoře žila bohatá vdova. Její polnosti sousedily s pozemky kláštera sedleckého. Lakomá bába chtěla klášteru kus pole ubrati a k svému přiměřiti. Za noci mezník tiše vykopala a chtěla jej přesadit o kus dále do pozemku klášterského. Již zdvihla kamenný kříž na rameno, když rozhněvaný hlas na ni volal: „Zlořečená! Ode dneška budeš blouditi s kamenem v nočních temnotách tak dlouho, dokud nezvíš, kam ho dát! Od té doby se lidé báli jiti za noci pod Kuklíkem, neboť noční chodce strašívalo s pole úpěnlivé volání „Kam ho dám? Kam ho dám?“ Jednou šli cestou dva mnichové z kláštera sedleckého. Z nenadání ozval se blízko nich nářek. Mnichové se ulekli, ale po chvíli jeden se zmužil a volal do tmy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého! Dej ho tam, kdes ho vzal!“ Hned zaduněla rána, jako když těžký kámen spadne. Když došli mnichové k tomu místu, uviděli na mezi u cesty kamenný kříž. Duše bábina byla vysvobozena. (Josef Tůma: Staré pověsti zlické. 1916.)

Indikační skica z roku 1839  https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS280018390

KALOUSEK, Josef a Královská česká společnost nauk. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XIV. V Praze: Domestikální fond království Českého, 1895, s. 427. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:db66f307-57bc-49a6-93b5-f4c60c6416c5

Český lid. 1893. , roč. II, s. 138. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:ac80dcbf-4611-11e1-1431-001143e3f55c

TŮMA, Josef. Staré pověsti zlické: péčí učitelstva školního okresu kolínského. 2. rozšř. vyd. Kolín (Česko): Schreiber, 1916. Dostupné také z: https://kramerius.svkkl.cz/view/uuid:c0c661c7-edd2-4bed-85dc-ab0cbbfc20e8?page=uuid:4fafce99-b4a4-11eb-a57b-005056b5ed69.

GRIMM, František. Hora Kutná: průvodce městem a blízkým okolím. Hora Kutná: [F. Grimm], 1924, s. 49. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/uuid/uuid:dbad9980-6968-11e4-bc3a-005056b5ed69

FIALA, Jan. Kamenné báby u Kutné Hory. Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české. Řada 6. Kutná Hora: Wocel, 1932.

Městská památková rezervace Kutná Hora. Kutná Hora: Měst. památková rezervace, 1962.

HEROUT, Jaroslav. Městská památková rezervace Kutná Hora. In: Památková péče, orgán Československé památkové péče. Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, 1964, č. 3.

NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0.

BARTOŠ, Martin. Památky Kutnohorska: Nemovité kulturní památky okresu Kutná Hora. 1997. ISBN 8023821415.

Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0.

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/horany-u-cervenych-pecek/smirci-kriz

http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Kutna_Hora/Kutna_Hora.html