Bohdalov 1511

Text od Jana Psoty:

„Obdélná křížová kamenná deska se sedmiřádkovým vysekávaným českým nápisem a pod ním uprostřed negativní reliéf latinského (nikoli tlapatého) kříže s dvojicí řeznických siročin (seker). Nápis není za běžných světelných podmínek čitelný a jeho přepis není v literatuře znám. Teprve po jeho 3D oskenování a převodu screenů a jednotlivých vrstev bylo možné nápis (až na některá odlomením nebo zvětráním poškozená místa) vyluštit. Transliterace nápisu – v hranatých závorkách jsou chybějící, poškozením neúplné nebo dovozené znaky:
1 – [Na tom]to Mistie [...z...]
2 – [...]ad Pan W[a]czlaw [...]
3 – [...]ržku Miesstenin a Rže[z]
4 – [n]ik z Miesta Gihla[w]y Zi
5 – wot swug Leta Panie 1605
6 – 20. dne Miesycze Mage
7 – dokonal
Křížová deska patří jihlavskému měšťanovi a řezníkovi Václavovi (vztažné příjmí začíná na konci druhého a končí na počátku třetího řádku koncovkou -rzku = -řkú), který na tomto místě 20. května 1605 svůj život dokonal. V odlomené okrajové části prvního a druhého řádku předpokládám vysekaný způsob smrti či smrtelné nehody. Matriční záznamy pro toto období nejsou dochované (pro Bohdalov začínají úmrtní knihy od roku 1644).
Doplněním může být, že ve stejném roce 1605 došlo k dědickému převzetí panství (Německý) Rudolec se sousedním Bohdalovem od protestantského člena moravské šlechty Jana Rafaela Chroustenského z Malovar, který užíval ve znaku dvojici zlatých račích klepet na zlatém štítu.“
Jan Psota ještě nad rámec dodává: „Nabízí se zde otázka, co dělal ten pán v Bohdalově tak daleko od svého města Jihlavy, možná jel na nějaký trh do Bohdalova nebo dokonce do Žďáru nad Sázavou. Jinak ty dvě sekery nemusí nutně představovat vražedný nástroj, ale určitě souvisí s povoláním dotyčného - jsou to siročiny a nejsou tesařské.“