Havlíčkův Brod 0341

Jednostranná deska se zakulaceným temenem a olámanými hranami. Na přední straně je v obdélníkovém poli reliéf klínového kříže s konkávním ukončením ramen. Pod levým břevnem je pozitivně vyobrazena sekera směřující ostřím doprava. Nad břevny jsou v orámovaném poli i v lemu pozůstatky gotického písma. Kámen je v polovině přelomený.

Jeho současné osazení je datováno do let poválečné přestavby. Počátkem dvacátého století ale stával ještě na východní straně a ani to nejspíš nebylo jeho původní stanoviště. Kámen byl údajně přeražen a shozen do vody povozem. Později byl vyloven a uschován ve sklepních prostorách budovy gymnázia, kde skončil pod hromadou uhlí. Až při úpravách sklepa před druhou světovou válkou byl náhodou objeven a v roce 1946 ve dvou kusech zazděn do zábradlí na pravé straně mostu. V roce 2012 byl v rámci rekonstrukce mostu restaurován přibyslavským sochařem Petrem Mášou. V roce 2013 byl vrácen zpět na své místo.

Pověst se váže k hlásnému Hnátovi z Dolní brány městského opevnění, který dal zvonem znamení jihlavským, kteří město obléhali, že je vhodný čas k útoku. Zvonění však varovalo i měšťany, kteří se útoku ubránili a Hnáta shodili do příkopu, kde byl ukamenován. Jako připomenutí a výstraha zrádcům byl po Hnátově popravě, v místech kde skonal, vztyčen kámen. Začalo se mu říkat Hnátův kámen, je na něm vytesán kříž a sekera. Hnátova duše je po jeho zrádném činu držena v pekle a podle pověsti jí může osvobodit pouze neposkvrněná panna, která vhodí kámen do řeky Sázavy.

B. Bernau, Die Burg Lipnic bei Deutsch Brod, Praha 1873, str. 67: Die über den Fluß führende 96 Schritte lange Steinbrücke wurde erst vor einigen Jahren neu erbaut. Am Ende der zu ihr führenden Gasse stand sonst das wohlbefestigte „untere Thor“, von welchem Hnát, der Verräther, hinabgestürzt wurde. Dieser Bösewicht nahm sich, wie schon erzählt wurde, vor, seine Vaterstadt nächtlicher Weile den Sclaven durch ein Glockenzeichen zu verrathen, wurde aber noch bei Zeiten ertappt und ohne langen Proceß nach altböhmischer Art in den tiefen Graben hinabgestürzt. Das schon erwähnte, der Sage nach auf diese Begebenheit erinnernde Denkmal und Wahrzeichen von Deutschbrod steht links vom Brückengeländer an dem diesseitigen Ufer. Es scheint dieß die älteste Sculptur Deutschbrods zu sein, und besteht in einem bei einem jungen Bäumchen in die Erde eingelassenen,
2′ 6″ hohen, 1′ 6″ starken Sandsteine, dessen Vorderseite ein Kreuz nebst einem (Genfer) Beile und kaum lesbaren Worten schmückt.
Der Stein scheint übrigens ein alter Gränzstein zu sein.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 66: U velkého Sázavského mostu v Německém Brodu stojí kámen, jehož to přední plocha jest hladce otesána a na pět polí rozdělena. Nejhořejší z nich leží napříč přes celou šíři kamene a zaujímá asi čtvrtinu celé plochy. Prostředkem tohoto pole táhne se řádek asi desíti písmen latinské lapidářce poněkud podobných, avšak tolik porušených, že jen literu O poznati lze. Ostatní čtverhranný prostor kamene na přední ploše jest křížem na čtyry pole rozdělen. Kříž sám jest latinský s rameny nad plochu poloválcovitě vypuklými, jen nepatrně na končinách šířenými. Nad pravým ramenem stojí litera frakturní M s malým kolečkem. Nad levým s jakýmsi XM přívěšky. Na pravém dolním poli jest umístěna trojhranná širočina na čepeli proražena dírou a s toporem dolů ukazující. Levé dolní pole jest prázdno.